Zlín- město Tomáše Bati

01.05.2010 11:04

V dalším z mých tipů na výlet se podíváme tentokrát na východ Moravy a to do Zlína, krajského města s 80ti tisíci obyvateli.

Trocha historie...

Prvopočátky města se datují okolo roku 1322 (první písemná zmínka), kdy byl Zlín řemeslnicko-cechovním střediskem pro lidi žijící v okolí. Byli to především Valaši, kteří se v této době živili především pastevectvím. Zlín byl sídlem velkého množství majitelů panství a žil postupným rozvojem městcké samosprávy. Razantní změny přišly až v době průmyslové revoluce, hlavním mezníkem této doby bylo založení obuvnické firmy rodiny Baťových. Právě díky tomuto podniku a jeho růstu a vlivu Tomáše Baťi, který byl v této době taktéž starostou města se Zlín v meziválečné době stal moderním městckým centrem s vynikajícím architektonickým stylem a svým tempem života. Enormní meziválečná stavitelská činnost T. Bati a jeho týmu renomovaných architektů (J. Kotěra, F. L. Gahura, M. Lorenc, V. Karfík) proměnila pětitisícové městečko v aglomeraci unikátní funkcionalistické architektury s 43.500 obyvateli.

Turistické zajímavosti Zlína

Hvězdárna

Hvězdárna se nachází v areálu Gymnázia Zlín. Kromě pozorování oblohy se můžete zúčastnit přednášek, zhlédnout výstavu modelů apod. Pro školy a skupiny je možné objednání pořadu na zvolené téma.
e-mail: zas@zas.cz tel.: 777 977 720 url: www.zas.cz



Kolektivní obytný dům

V letech 1945 - 1950 byl postaven ve středu města dvanáctipodlažní Kolektivní dům. Navrhl ho architekt Jiří Voženílek. Byl to první pokus o realizaci nových forem bydlení. Byty o vysokém standardu byly vybaveny uměle osvětlenými a odvětrávanými kuchyňskými boxy, umístěnými stejně jako ostatní příslušenství uvnitř dispozice. V přízemí se nacházela restaurace, klubovny, na rekreační terase tělocvična. Jesle a mateřská škola jsou ve zvláštním přízemním křídle, přístupné suterénem budovy. V dolní části bývalé vysokoškolské menzy, na ploše 270 m2, byl v září 2003 otevřen nový kulturní institut nazvaný Alternativa. Konají se zde přednášky, veřejná čtení, večery poezie, módní přehlídky i recitály, loutkové divadlo, aukce, videoprojekce, veřejné besedy s občany, výstavy, vzdělávací aktivity.

 

Stezka zdraví

Stezka zdraví postavená na pozemcích městských lesů pod Tlustou horou nabízí pro obyvatele našeho města řadu možností pro aktivní trávení volného času - běh, cykloturistika, dětské hry, posilování, rozcvičení, rodinné výlety a vycházky. K "jádrovému území stezky zdraví" , kde se nalézá atypický lesní altán, lanová visutá lávka a pět stanovišť se cvičebními prvky (hrazdy, bradla, žebřiny, skluzavka, dětská hopsadla atd.), vede několik značených přístupových tras: z Letné - ul. Pod Rozhlednou, ze čtvrti Pod Majákem, z Prštného - ul. Nerudova a z Podhoří -ul. U Slanice. V orientaci v zemí Vám pomohou informační tabule.

Velké kino

tel.: 577 432 936
e-mail: velke.kino@ateliery.cz 
url: www.velkekino.cz

Velké kino bylo postaveno v roce 1933 původně jako provizorium. Budovu navrhovalo stavební oddělení firmy Baťa, a. s., Zlín. Autorství je připisováno F. L. Gahurovi, ale prokázáno je až při úpravě interiéru na divadelní sál v roce 1939. Po výstavbě bylo kino vlastně prvním objektem kulturního vybavení města, určeným pro masové návštěvy a dimenzovaným pro tehdy neuvěřitelných 2270 osob! Bylo určitě největším kinem v předválečném Československu a zřejmě i ve střední Evropě. Stalo se svým jednoduchým kubusem neodmyslitelnou součástí náměstí a podtrhlo dominantní postavení Společenského domu najeho jižní straně.

Zlínský mrakodrap - 21. správní budova

21. správní budova obuvnické firmy - zlínský mrakodrap byl jednou z prvních výškových staveb v Evropě. Po zásluze získal společně s celým průmyslovým areálem bývalých Baťových závodů ocenění Stavba století. Budova byla dokončena v roce 1938 podle projektu architekta Vladimíra Karfíka. Tato sedmnáctipodlažní budova je vysoká 77,5 metrů. Každé podlaží bylo velkoprostorovou kanceláří pro 200 lidí. Obslužné prostory (výtahy, schodiště, WG, klimatizace) byly vyčleněny mimo hlavní prostor. Budova je plně klimatizována, má rychlovýtahy, páternoster a jako konstrukční lahůdku můžeme uvést výtah - kancelář šéfa firmy o rozměrech 6 x 6 metrů s klimatizací a s umývadlem. Samozřejmostí je potrubní pošta či podlahové zásuvky elektrického proudu. Toto vrcholné Karfíkovo dílo je dnes národní kulturní památkou období funkcionalismu. Po rekonstrukci zde sídlí Krajský úřad ve Zlíně.

Areál Baťových závodů

První tovární budovy se začaly stavět již v roce 1906, účast architektů zde ještě není zaznamenána, i když Gahurova spolupráce je velmi pravděpodobná. V roce 1924 začala přestavba stávající továrny, staré budovy se asanovaly a nahradily se novými, stavěnými novou technologií. Po krátkých orientačních studiích byl zvolen základní dispoziční modul 6,15 x 6,15 m. Standardní etážová budova obsahovala vertikální jádro s výtahem, schodištěm a některými pomocnými plochami. Železobetonový skelet byl vyplněn cihelnými parapety a okny. Počet podlaží se pohyboval od dvou do pěti. Sloupy byly nejprve čtvercové, kruhové se začaly vyrábět teprve od roku 1930. Typizované průmyslové objekty byly řazeny šachovnicově do větších výrobních souborů a vzájemně propojeny dopravním zařízením. Výstavba závodu měla charakter etapové výstavby. Jednotlivé objekty byly postupně a v nejkratších lhůtách stavěny a uváděny do provozu.Koncepce užívaného standardu uvolnila obvodové stěny a umožnila tak dokonalé prosvětlení celé pracovní plochy. Tímto systémem koncepce objektu se dospělo k uvolnění vzájemné závislosti mezi stavební a technologickou částí objektu, tedy respektování principů univerzality, opakovatelnosti, variability a flexibility stavební a technologické části.K úpadku Svitu vedl dovoz laciných bot z Východu, kterému Svit nemohl konkurovat. Dále pak podvojná zadluženost a při zadluženosti Svitu byla vypracována špatná strategie podniku, která nevedla k posílení pozice Svitu ve světě, ale k jeho záhubě.

Vila Tomáše Bati

tel.: 577 219 083
e-mail: jitka@batova-vila.cz
url: www.batova-vila.cz
Stavět ji začala v roce 1901 firma Františka Nováka z Vizovic podle plánů, které sama vypracovala. T. Baťa byl však s výsledkem nespokojen a ještě v rozestavěnosti dal vilu přepracovat architektu Janu Kotěrovi. Dokončena podle jeho návrhu byla v roce 1911. Na výzdobě interiéru se podílel malíř Kysela, zahradu navrhl architekt Thomayer. Dům se záhy stal nejen příjemným obydlím, ale i místem, kam si mladý průmyslník zval své přátele a hosty, mezi nimiž byli nejen obchodní partneři, ale také vynikající vědci, umělci, technici a finančníci, u nichž hledal radu a inspiraci. V průběhu času však zbylo z vily torzo. Když se po listopadu 1989 T. Baťa do Zlína znovu vrátil, nemohl svůj rodný dům téměř poznat. Myšlenka restaurovat Baťovu vilu se rodila dlouho. Prvním krokem bylo ustavení české větve Nadace Tomáše Bati. Snahou bylo vytvořit co nejvěrnější kopii původního objektu. Všechny změny byly provedeny velmi citlivě a přesně v původním duchu. Nadace nyní v Baťově vile sídlí a pořádá zde své vlastní konference, semináře a školicí programy zaměřené na různá témata, dále koncerty a výstavy začínajících i známých umělců, podporuje obchodní a ekonomické vzdělávání ve školách ve spolupráci s organizací Junior Achievement. Některé sály ve vile jsou k dispozici jako konferenční prostory pro veřejnost.

Můj dojem z návštěvy města

Ve zlíně jsem byl možná před třemi lety, a město jako samotné mě uchvátilo. Především prostředí, atmosféra, která zde vládla. Architektonicky mě zde uchvátil především styl zde postavených budov a největším lákadlem pro mě byli asi terasové domy a tzv. "zlínské mrakodrapy". Jelikož to pro mě bylo oproti Karviné něco nového, pomalu se mi odsaď nechtělo. Tudíž mé zážitky ze Zlína jsou jen pozitivní, nádherné moderní město s nádechem nedávné historie.

Zdroj turistických cílů: Modrá trasa - městský prohlídkový okruh - http://www.zlin.eu

 

Zpět

Vyhledávání

© 2009-2010 MoodyTrips: Všechna práva vyhrazena.

Servis a prodej výpočetní techniky- Lukáš Krejčí .: EM-LINKS :. Katalog odkazů Alfa-Elchron Katalog-odkazů.cz Výměna ikonek,odkazů a bannerů Hry onlineAutostop CestujLevněji.cz